Architektura jako forma / workshop 2011

Převzít půdorys konkrétního domu a přenést jej do střihové konstrukce oděvu nebo transformovat interiér domu do struktury a členění oděvu. To jsou jen příklady z mnoha možností, jak s architekturou, která tu přetrvává po mnohá století, pracovat dále. Je to možnost, jak se architekturou inspirovat, jak ji interpretovat.

            Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici u Jihlavy je jedinečnou kulturní památkou na území ČR a slouží jako muzeum se stálou expozicí Josef Hoffmann: Inspirace, a s širokou nabídkou doprovodných programů. Muzeum Rodný dům Josefa Hoffmanna je společným pracovištěm Moravské galerie v Brně a Muzea užitého umění MAK ve Vídni. 

            Již pravidelně se v Muzeu Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici konají oděvní workshopy pro studenty středních uměleckoprůmyslových škol. V prostorách muzea se jedná o velmi specifickou aktivitu, jejímž cílem je zprostředkování umění a interpretace tvorby Josefa Hoffmanna. Workshopy jsou přímo provázány s odkazem díla i pedagogického působení jednoho z nejvýznamnějších a světově uznávaných architektů moderny počátku 20. století, Josefa Hoffmanna. Workshopy jsou zaměřeny na objektovou, prostorovou tvorbu a hlavně na oděvní design a konají se vždy v posledním červnovém týdnu, trvají pět dní. Studenti mají k dispozici celou řadu inspiračních podnětů.

           Proč architektura a oděvní design? Oděvní design, jako velmi svébytný a atraktivní obor inspirovaný architekturou, nabízí zcela ojedinělý způsob nahlížení na architekturu a její interpretaci, a stejně tak se posouvají hranice chápání oděvu jako takového. Dochází tak k poutavému dialogu dvou zdánlivě odlišných oborů, které ovšem mají mnoho společného. Ať už architektonická nebo oděvní forma, obě vycházejí z lidského měřítka, a vlastně oblékají, halí a ukrývají něco křehkého, čímž je lidský život, nabízejí mu ochranu a útočiště. V podstatě jde o transformaci architektury a jejich detailů do oděvních forem. Ne vždy však se interpretace zabývá jen vnějšími nebo hmotnými formami, ale mnohdy se sama interpretace stává svébytným uměleckým konceptem.

            V propojení více uměleckých oborů se v historickém kontextu nejedná o nic tak ojedinělého, zejména pokud bychom se ohlédli k reformním myšlenkám nastupující moderny počátku 20. století. Obzvláště pojetí Gesamtkunstwerku, který chápal architekturu jako komplexní umělecké dílo promyšlené do nejmenších detailů. Může být tedy oděv i součástí architektury? Proč ne. V secesi podobné reformátorské snahy nebyly žádnou výjimkou. Myšlenka, že bychom svůj oděv volili dle architektury, do níž vstupujeme, je také zajímavá, v dnešní zrychlené době však nereálná. Ale i to byl jeden z důvodů, proč nedošlo k naplnění odvážných modernistických myšlenek secese v dlouhodobějším kontextu. Kořeny moderny jsou ale stále přítomny a aktuální i v současnosti. Proto je dobře, když se podobnými projekty přiblížíme těmto snahám a podaří se je zrealizovat.

            Pozornost studentů při zhotovování modelů se tentokrát přenesla přímo k domu jako takovému. Tento dům má středověké základy, pravděpodobně vznikl spojením dvou menších domů a prošel barokními úpravami. V podstatě se jedná o dům s barokní fasádou a secesní výmalbou jednotlivých pokojů. Jedinečnost domu spočívá právě ve výmalbách pokojů podle šablon, které zde Josef Hoffmanna navrhl v letech 1910 – 1911, spolu s jinými, velmi citlivými úpravami domu. Prolnutí exteriéru domu s jeho interiéry bylo výchozím pro pojetí modelů. Odkaz tvorby Josefa Hoffmanna je zcela klíčový. Také „genius loci“ v místě jeho rodiště hraje velmi důležitou roli v komplexním vnímání jeho díla, ve kterém se mísí hned několik vlivů a inspiračních zdrojů. Josef Hoffmann silně vnímal okolní krajinu své rodné obce, při svých studiích ve Vídni absolvoval stáž do Itálie, kde obdivoval prostou jihoitalskou architekturu, poznával progresivní britskou architekturu a miloval baroko a biedermeier jako poslední poctivé umělecké slohy ve střední Evropě. Vlastnil i sbírku lidových textilií, která je nyní uchována v depozitáři rodného domu a je k nahlédnutí studentům, kteří se workshopu účastní.

            Poutavým zpestřením workshopů jsou také hostující oděvní designéři, kteří jeden celý den studenty vedou a konzultují s nimi nad jejich návrhy. Předtím se však studenti seznamují s možnými náměty, koncepcí, základním motivem workshopu. Pomocí tzv. designových etud hledají cesty k objektu a k velkorysému pojetí oděvních forem. Základní forma a koncepce oděvů a jejich konstrukcí je zcela hlavní, od ní se odvíjejí další detaily. Všechny workshopy právě proto mají v názvu slovo forma (Dialog tvarů a forem, Hledání moderních forem, Ornament jako forma). V minulých ročnících zde hostovali návrháři Petr Kalouda, Pavel Jevula, Aleš Šeliga a Bára Šeligová a šperkař Jiří Šibor.

            Letošní workshop v Rodném domě Josefa Hoffmanna proběhl již počtvrté a nesl název Architektura jako forma. Od předchozích ročníků byl tento odlišný ve způsobu prezentace výsledných modelů, která se odehrála v podobě statické módní přehlídky, a to přímo v ojedinělých interiérech Rodného domu Josefa Hoffmanna, v místě stálé expozice.

            Workshopy jsou také pravidelně navázány na Muzejní noc v Brtnici, která se koná poslední den jeho konání.  

Pořadatel: Moravská galerie v Brně

Místo: Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici

Lektorka a garant workshopu: Jitka Petřeková

Studenti: Agáta Molčanová, Alena Šuhajová, Kateřina Hotová 

.